V roce 1979 se narodila těžce postižená holčička jménem Markéta. Rodiče se jí zřekli, tak skončila v ústavu v Liberci. Jejím domovem se stal Jedličkův ústav.
Plná elánu se snažila žít tak jak jí to ústav dovolil.
Život plynul dál a z malé holčičky vyrostla dospělá dívka. Dosáhla plnoletosti a z ústavu odešla do světa. Nepřipravená, jak zacházet s financemi a vůbec se životem mimo ústav. Snažila se žít tak, jak nejlépe si myslela, že je to správné.
Měla kamarády, ale byli v té samé situaci co Markéta. A tak se snažili navzájem si pomáhat. Osud jí ale připravil těžkou cestu, tak skončila na ulici bez peněz a bez domova. A právě v té době jí jeden kamarád, co byl s ní v ústavu, řekl o naší rodině. A dotáhl jí k nám. A tak nám přibyla další dcera. Učili jsme jí jak se starat o finance, o sebe a jak si vyřizovat věci na úřadech. Postupem času si našla byt. Žila tam s kamarády. Jako by to nestačilo, osud si s ní zahrál a zase přišla o bydlení. Přišla k nám a vše nám řekla. Vzali jsme jí k sobě a starali jsme se o ní dál. Pomáhala nám s úklidem a s našimi dalšími dětmai Vlastně jejími sourozenci.
Po roce našeho společného trávení pospolu ale Markét spadla na dno. A před námi stálo, co dál. Evidentně potřebovala odbornější pomoc než jakou my jsme dokázali dát. Po velké promluvě se vrátila zpátky tam kde bydlela a vyhledala odbornou pomoc, aby už dál neubližovala sobě ani svým blízkým. Vše dokončila úspěšně díky své bojovnosti. Začala se mít ráda a začala nanovo. Díky tomu, jak na sobě zapracovala, si našla přítekyni. Začaly spolu žít. Z Markétinýho bytu, co vypadal jak studentská kolej, se stal
útulný překrásný byt, který je plný pohody a lásky. Díky její bojovnosti se naše Markéta našla. Velkou odměnou pro nás bylo, když se Markéta rozhodla nosit naše příjmení. A tak je oficálně Peluňková. Je to pro nás ta největší odměna co nám mohla dát. A my jsme rádi, že k nám přibyla další dcera, která se rozhodla se svým životem bojovat a nevzdala to. Konečně našla sama sebe, začala se mít ráda. A lásku rozdává dál i přes její těžký začátek. Našla svou lásku, kterou tak dlouho hledala. Její láska je Dáša. Dáša plná lásky a všeho co jí jen může dát.
Tak vidíte i když se to zdá nemožné, ale VŠECHNO JDE, KDYŽ SE CHCE.
Máme tě rádi Markét, aj tvou nastávajíci Dášu, ať vaše pohoda a láska jen kvete jako do teď.
Plná elánu se snažila žít tak jak jí to ústav dovolil.
Život plynul dál a z malé holčičky vyrostla dospělá dívka. Dosáhla plnoletosti a z ústavu odešla do světa. Nepřipravená, jak zacházet s financemi a vůbec se životem mimo ústav. Snažila se žít tak, jak nejlépe si myslela, že je to správné. Měla kamarády, ale byli v té samé situaci co Markéta. A tak se snažili navzájem si pomáhat. Osud jí ale připravil těžkou cestu, tak skončila na ulici bez peněz a bez domova. A právě v té době jí jeden kamarád, co byl s ní v ústavu, řekl o naší rodině. A dotáhl jí k nám. A tak nám přibyla další dcera. Učili jsme jí jak se starat o finance, o sebe a jak si vyřizovat věci na úřadech. Postupem času si našla byt. Žila tam s kamarády. Jako by to nestačilo, osud si s ní zahrál a zase přišla o bydlení. Přišla k nám a vše nám řekla. Vzali jsme jí k sobě a starali jsme se o ní dál. Pomáhala nám s úklidem a s našimi dalšími dětmai Vlastně jejími sourozenci.
Po roce našeho společného trávení pospolu ale Markét spadla na dno. A před námi stálo, co dál. Evidentně potřebovala odbornější pomoc než jakou my jsme dokázali dát. Po velké promluvě se vrátila zpátky tam kde bydlela a vyhledala odbornou pomoc, aby už dál neubližovala sobě ani svým blízkým. Vše dokončila úspěšně díky své bojovnosti. Začala se mít ráda a začala nanovo. Díky tomu, jak na sobě zapracovala, si našla přítekyni. Začaly spolu žít. Z Markétinýho bytu, co vypadal jak studentská kolej, se stal
útulný překrásný byt, který je plný pohody a lásky. Díky její bojovnosti se naše Markéta našla. Velkou odměnou pro nás bylo, když se Markéta rozhodla nosit naše příjmení. A tak je oficálně Peluňková. Je to pro nás ta největší odměna co nám mohla dát. A my jsme rádi, že k nám přibyla další dcera, která se rozhodla se svým životem bojovat a nevzdala to. Konečně našla sama sebe, začala se mít ráda. A lásku rozdává dál i přes její těžký začátek. Našla svou lásku, kterou tak dlouho hledala. Její láska je Dáša. Dáša plná lásky a všeho co jí jen může dát. Tak vidíte i když se to zdá nemožné, ale VŠECHNO JDE, KDYŽ SE CHCE.
Máme tě rádi Markét, aj tvou nastávajíci Dášu, ať vaše pohoda a láska jen kvete jako do teď.
Náhledy fotografií ze složky Náštěva ZOO s Markétou a Dášou
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář